23 medailí pro Rusko a Norsko bez Muncha

Léto zanedlouho vystřídá podzim a taky zima už se pomalu chystá na svoji letošní „promenádu“. A proč připomínám zimu, když podzim ještě nezačal? Letos je tomu rovných 20 let od zimní krádeže jednoho z nejnavštěvovanějších uměleckých děl ve Skandinávii. Nemluvím, respektive nepíšu o ničem jiném než o Munchově díle „Výkřik", který roku 1910 daroval Národní galerii v Oslu Olof Schou. Umělecká díla se z galerií a muzeí kradou docela pravidelně, a tak by ani na této krádeži možná nebylo nic divného, kdyby letos shodou okolností „neslavila“ druhá verze obrazu kulaté 10. výročí od své krádeže. 

 

V roce 1994 žilo malebné Norské království XVII. zimními olympijskými hrami. Olympijský Lillehammer praskal ve švech, Norové veškerou organizaci zvládali na jedničku, pro diváky byla připravena skvělá podívaná. Jak to tak bývá, někdo vytušil šanci a svoji pozornost spíše než na olympijský Lillehammer směřoval do hlavního města Osla. Koho by napadlo, že někdo bude krást Výkřik (1893, olej, tempera a pastel na lepence, Národní galerie v Oslu) od Edvarda Muncha (1863–1944) zrovna v den zahájení olympiády. 12. února 1994 se dva muži vloupali do Národní galerie v Oslu (Nasjonalgalleriet). Vylezli po žebříku, rozbili jedno z oken a pomocí kleští na drát se zmocnili cenného expresionistického díla.

Edvard Munch – Výkřik (1893, olej, tempera a pastel na lepence, Národní galerie v Oslu) / Zdroj: www. nasjonalmuseet.no

Edvard Munch, Výkřik, 1893, olej, tempera a pastel na lepence, Národní galerie, Oslo. Zdroj: www. nasjonalmuseet.no.

Jediné, co v galerii po dvou nezvaných hostech zbylo, byl žebřík, kleště na drát, nahrávka z bezpečnostní kamery a drzý vzkaz. Ten hlásal „Tisíceré díky za chabé zabezpečení“. Celá jejich akce trvala asi 50 sekund.

 

„Tisíceré díky za chabé zabezpečení“ (Zloději obrazu, 1994)

 

Výkřik z Národní galerie v Oslu. Zdroj: www.telegraph.co.uk.

Výkřik z Národní galerie v Oslu. Zdroj: www.telegraph.co.uk.

Bezpečnostní alarm se spustil v 6:30 místního času, ochranka galerie neprodleně kontaktovala policii, která byla do pár minut na místě. Ihned se začalo s vyšetřováním. Policisté pátrali po automobilu značky mercedes, které měli pachatelé údajně použít k útěku z místa činu. Ředitel Národní galerie Knut Berg řekl: „Hodnota obrazu je nevyčíslitelná, jde o jedno z nejcennějších děl, co Norsko má, Munchovo nejproslavenější dílo, a tak by bylo nemožná ho prodat“. Netrvalo dlouho a galerie byla pod ostrou palbou kritiky ze strany veřejnosti, a to z toho důvodu, že kvůli olympijským hrám a festivalu norské kultury přesunula obraz z bezpečného prvního patra do málo chráněného druhého patra. 

 

Jako rychlostí blesku se šířily spekulace, že krádež souvisí s probíhajícími olympijskými hrami nebo že jde o „reklamní kousek“ aktivistů proti potratům. V dubnu 1994 obdržela vláda a Národní galerie žádost o výkupné ve výši 1 milionu americký dolarů. Nevěřili, že jde o skutečné pachatele a odmítli výkupné zaplatit. Vyšetřovatelé později objevili čtyři části rámu ukradeného obrazu v Nittedalu (předměstí v severní části Osla), které považovali za „záhadné zprávy“ pomocí kterých chtěli zloději diskutovat o výkupném. 7. května 1994 v hotelu v přímořském městečku Asgardstrand, norští policisté za asistence svých britských kolegů a J. Paul Getty Musea konečně našli ztracený skvost norské malířské scény, a to nepoškozený.

V lednu 1996 byla z krádeže obrazu obviněna čtyřce mužů. Mezi nimi byl i policii dobře známý Pål Enger, který v roce 1988 odcizil Munchova Upíra (1895, olej na plátně) z Munchova muzea v Oslu (Munch-museet). Za krádež Výkřiku si Enger vysloužil 6 a půl let ve vězení, o tři roky později z vězení uprchl; zadržen byl o 12 dní později v blond paruce a tmavých slunečních brýlích zatímco se snažil koupit jízdenku do Kodaně. Dnes je úspěšným umělcem a v roce 2001 si koupil na aukci svého prvního Muncha – nepodepsanou litografii.

Rozbité okno, kterým se dostali zloději do galerie. / Zdroj: www.dagbladet.no

Rozbité okno, kterým se dostali zloději do galerie. Zdroj: www.dagbladet.no.

Edvard Munch na fotografii z roku 1910. Zdroj: www. news.gestalten.com.

Edvard Munch na fotografii z roku 1910. Zdroj: www. news.gestalten.com.

Jeden ze zlodějů - Pål Enger. Zdroj: www.nrk.no.

Jeden ze zlodějů - Pål Enger. Zdroj: www.nrk.no.

Obraz Výkřik neboli v originále Skrik má tři verze – první je z roku 1893, druhý Výkřik (1895, pastel na lepence) byl v roce 2012 prodán za rekordních 119.9 milionů amerických dolarů. Třetí Výkřik (1910, tempera na lepence, Munchovo muzeum v Oslu) byl v srpnu 2004 společně s Munchovou Madonou (1894–1895, olej na plátně, Munchovo muzeum v Oslu) odcizen, následně ale znovu nalezen v srpnu roku 2006. A co norská olympiáda? Ta se i přes řádění lupičů v Národní galerii vydařila. Je hodnocená jako jedna z nejlepších zimních olympijských her v dějinách. V současné době se Norové opět ucházejí o hostování zimních olympijských her. V případě, že se jim podaří zvítězit, bude hostujícím městem v roce 2022 Oslo.

 

 

Autor: Martina Neoralová


 

ZDROJE:

  • www.skandinavskydum.cz/12-2-zahajeni-zoh-v-lillehammeru
  • www.news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/february/12/newsid_3591000/3591994.stm
  • www.history.com/this-day-in-history/munchs-the-scream-recovered
  • www.nasjonalmuseet.no/en/collections_and_research/edvard_munch_in_the_national_museum/the_scream/
  • www.news.gestalten.com/news/taste-munch
  • www.munch150.no/en/Munch-s-life
  • www.nasjonalmuseet.no/?module=Articles;action=Article.publicShow;ID=1810
0

Přidat komentář

Upozornit na
avatar
wpDiscuz