Výstava “Artemisia Gentileschi a její doba” 30. 11. 2016 – 7. 5. 2017

 

Museo di Roma, sídlící v Palazzo Braschi v Římě, připravilo na sklonku loňského roku výstavu jedné z velmi mála malířek, jíž se ve své době podařilo prorazit ve světě umění, kde dominovali takřka výhradně muži, Artemisie Gentileschi (1593–1653). Umělkyně je známá díky svému nelítostnému osudu, kdy byla v mladém věku znásilněna kolegou svého otce, u kterého byla v učení, malířem Agostinem Tassi. Římská výstava si klade za cíl předvést její uměleckou tvorbu, představit ji jako jednu z nejtalentovanějších Caravaggiových následovníků a prezentovat celý její profesní života v porovnání s díly jejích současníků a kolegů.

Číst dál

0

Jako bychom na Lafayetta zapomenout měli

Namátkou jsem za hodinu napočítal, vlastně nenapočítal, jediný zrak hledící na Lafayetta. Jako by generál vojsk francouzských svým bližním oči izolační páskou zatemnil. Není příliš těch, co by žalářem se chlubili. Rozjela se tramvaj kdesi. Dobrý den, přepravní kontrola. Děkuju, díky, děkuju, občanský průkaz, vystupme si. Náměstí věcí veřejných – Res-publica.

Číst dál

0

Sibiu a luteránská katedrála Panny Marie

Sibiu leží v Rumunsku a zároveň tvoří součást historické země Sedmihradsko. Město bylo založené německými kolonisty a svůj středoevropský ráz si do určité míry zachovalo dodnes. Díky tomu, že v minulosti představovalo důležité centrum obchodu, může se dnes město pyšnit zajímavou a bohatou architekturou, ve které se propojují německé a rumunské prvky. Jako příklad lze uvést luteránskou katedrálu Panny Marie nedaleko hlavního náměstí.

 

 

Historie středověkého Sibiu započala, když uherský král Géza II. pozval do země saské kolonisty, kteří se zde měli věnovat především hutnictví. Osídlili oblast zvanou Sedmihradsko, nebo Transylvánie chcete-li, a založili zde sedm velkých měst. Jedním z nich bylo i Sibiu. První zmínka o městě v písemných pramenech pochází z roku 1191, ve kterém papež Celestýn III. potvrdil Sasům v Sedmihradsku svobodu jejich náboženské obci s centrem v Sibiu. Zmiňovaný dokument v podstatě ponechával Sasům takové církevní uspořádání, jaké si vytvořili po příchodu do země. Vhodné je zmínit i etnické Rumuny, žijící na jihu Sedmihradska, kteří se významně uplatnili například v bojích proti městu Vidin, jež leží na hranicích dnešního Bulharska.

Číst dál

0

Odhalení barokní veduty Olomouce

 

V UPointu Univerzity Palackého v Olomouci se 7. prosince 2016 sešla řada členů Katedry dějin umění společně se studenty univerzity a širokou veřejností, aby byli svědky slavnostního odhalení barokní veduty města Olomouce. Historik umění Ivo Hlobil měl malé zpoždění, ale to nikomu z přítomných nevadilo, a tak pana profesora vítaly úsměvy a pozdravy.

 

Jako první řečník vystoupila docentka Jana Zapletalová, která přivítala všechny přítomné a osvětlila, jak profesor Hlobil nalezl v jednom z pražských antikvariátů vedutu o rozměrech 115 cm na šířku a 29 cm na výšku. Připomněla také jeho dřívější objev veduty Olomouce z roku 1640, která se nachází v Britském muzeu v Londýně. Starší veduta byla reprodukována, ale samotný pan profesor tehdy rozdal všechny její kopie, které měl k dispozici, takže mu docentka Zapletalová mohla 7. prosince jednu kopii darovat z fondů univerzity.

Číst dál

0

Moderní architektura v historické Olomouci – projekt SEFO

 

Na začátku listopadu tohoto roku se sešli ministr kultury Daniel Herman s ředitelem Muzea umění Olomouc Michalem Soukupem, aby podnikli další kroky k uskutečnění projektu Středoevropského fóra Olomouc (SEFO). V Muzeu umění (MUO) se s nimi sešel i hejtman Olomouckého kraje Oto Košta a rektor Univerzity Palackého Jaroslav Miller. Konkrétně diskutovali o financování projektu. Daniel Herman slíbil dotaci ze strany Ministerstva kultury na přípravné fáze a svou podporu projektu vyjádřil také Oto Košta. Dalším krokem bude předložení projektu k projednání vládě, a pokud půjde vše hladce, bude SEFO usilovat i o evropské peníze. Plánovaná budova této instituce však už v minulosti vzbuzovala, kvůli svému „netypickému“ vzhledu, emoce olomouckých obyvatel. Má moderní architektura své místo v historickém městě?

Číst dál

0

Dizajntrh – nákupy stylově, hravě a s nápadem

 

Ať se nám to líbí nebo ne, čas nemilosrdně běží a opět se nám blíží Vánoce. Ve většině z nás, jen samotné slovo vyvolá mrazení v zádech a urputně se snažíme najít své seznamy s nákupy a úkoly, které do onoho štědrovečerního dne musíme ještě splnit. Nechcete radši chvíli zvolnit, vypustit všechny stresové spouštěče a v klidu se naladit na tento kouzelný čas? Pokud jste milovníky hravé invence a neotřelých nápadů, máme pro vás skvělý tip na odpočinkový a zábavný víkend.

Číst dál

0

Andělé všude kam se podíváš

 

S novou podobou fasády Muzea umění v Olomouci přišla mimo jiné i výstava Šumění andělských křídel, která potrvá do 5. 3. 2017. Výstava seznamuje s vývojem zobrazení anděla v evropském výtvarném umění od gotiky po současnost. Zaměřuje se také na pojetí a historické srovnání vyobrazení anděla. Pro výstavu se podařilo získat přes 200 exponátů ze sbírek českých muzeí a galerií, dále ze sbírek církevních institucí a sbírek soukromých.

 

Rozvržení děl v rámci výstavy, která probíhá v Muzeu umění Olomouc (Trojlodí) a v Arcidiecézním muzeu (Galerie), není chronologické, poněvadž se kurátorky snažily propojit staré umění se současným a nastolit zde dialog. Pozorovat proto můžeme díla „roztříděná“ do skupin dle rolí anděla: Zprostředkovatel nebo Posel, Průvodce, Ochránce či Adorant a oddíl Anděl. Toto uspořádání je vzhledem k rozsáhlosti a odlišnosti děl i témat dobře zvolené. Na druhou stranu se návštěvník hůře orientuje v chronologické posloupnosti.  Například jeden obraz od Jana Zrzavého se nachází v Muzeu umění a druhý v Arcidiecézním muzeu, aby se dostaly mezi jiné anděly, do různých kontextů tvůrčí činnosti a napomáhaly tak divákovi „dešifrovat zprávu“, kterou mu chtějí jednotlivá díla sdělit.

img_0248

Šumění andělských křídel, plakát výstavy, Olomouc, Arcidiecézní muzeum. Foto: Lucie Výprachtická

Číst dál

0

Barcelonská katedrála sv. Kříže a sv. Eulálie

 

Každý, kdo se vydá na cestu do Barcelony, chce vidět především kostel Sagrada Familia od světoznámého španělského architekta Antonia Gaudího. Pokud vás ovšem nadchne spíše středověká architektura a umění, neměli byste vynechat návštěvu tzv. Barri Gótic neboli gotické čtvrti. V této části se, kromě množství jiných památek, nachází sídlo barcelonského arcibiskupa, katedrála sv. Kříže a sv. Eulálie (katalánsky: Catedral de la Santa Creu i Santa Eulália), jejíž vznik se datuje do období 13. až 15. století. [1]

Barri Gótic v sobě skrývá neskutečně středověkou atmosféru. Člověk má pocit, jakoby se vrátil v čase a připadá mu až neuvěřitelné, kolik staveb se zde z tohoto období zachovalo. Tento dojem je naprosto oprávněný, neboť čtvrť Barri Gótic vznikla sice prakticky celá ve 20. století, zato na středověkých fragmentech. Nápad vystavět Barri Gótic se objevil již v 19. století, nicméně byl realizován až ve 20. století, kdy se vyhrotila situace okolo katalánského nacionalismu, která si žádala katalánskou stavební tradici založenou na mínění, že středověk byl pro Barcelonu obdobím největšího rozkvětu. Projekt se rozvinul po dvou etapách anti-katalánských diktatur ve 2. čtvrtině 20. století. Výstavba Barri Gótic ukazuje schopnost architektury vystihnout minulost a identitu prostředí, udržuje si formální souvislosti závislé na čase, který se odehrál mezi jejím vznikem, závěrečným dokončením a proměnlivou ideologií doby.

2

2. Pohled na nedokončené průčelí, 1887. Reprofoto: Joan GANAU, Invention and Authenticity in Barcelona’s Barri Gótic, Future Anterior: Journal of Historic Preservation, History, Theory, and Criticism, 2006, č. 2, s. 13

Číst dál

0

15 věcí, které si chci pamatovat o Karlin Studios

 

Karlin Studios (KS, Křižíkova 34, Praha), umělecké ateliéry a galerie sídlící ve staré hale v Karlíně od roku 2005, tj. přes deset let, ukončilo v této budově k poslednímu září roku 2016 svou činnost. Projekt zatím bohužel nemá náhradní prostory. Nicméně nové místo, které by umožnilo této velmi úspěšné instituci pokračovat, se neustále hledá a pevně věřím, že se i najde a KS bude mít možnost nadále pořádat výstavy, zvát zahraniční umělce na rezidentury a hostit ateliéry domácích umělců. Ovšem starý dům zmizí, nahradí jej nový. Proto bych tomu starému domu, jenž si našel cestu k srdci většiny návštěvníků galerie, ráda věnovala… řekněme poslední vzpomínku ve formě deskripce 15 fragmentů, momentů a střípků dojmů, které mi utkvěly v paměti a provést určité rozloučení s jednou významnou složkou tvořící atmosféru Karlin Studios.

tumblr_oa5hcz3mcf1tmv69zo5_1280

Karlin Studios, Křižíkova 34, Praha. Foto: http://sarench.tumblr.com/

Číst dál

0

Hrad Korvín

 

V rumunské Hunedoaře, malém městě v podhůří jižních Karpat, se nachází hrad Korvín. Jak již název napovídá, jeho zakladateli byli členové rodiny českého krále Matyáše Hunyadiho, v našem prostředí dobře známého jako Matyáš Korvín. Nejen díky jeho osobnosti má hrad i město mnoho vazeb na střední Evropu. Byl také významným střediskem politického života v 15. století. V 17. století hrad sice prošel řadou změn, to mu ale neubralo na respektu, který ve svých dobyvatelích vzbuzoval. Postupem času však hrady začaly ustupovat ze scény válečných konfliktů a nejinak tomu bylo i v případě Korvínu. Úpadek hradu ještě umocnil požár v 19. století, ale posléze byl znovu opraven a zpřístupněn veřejnosti.

Na kopci nad Hunedoarou stála pevnost již na počátku 2. tisíciletí. Tehdy se však jednalo o stavbu pouze z hlíny a ze dřeva. Zhruba od stejné doby byla Hunedoara součástí Uherského království, a tak ji mohl roku 1409 Zikmund Lucemburský věnovat Vojku Hunyadimu, pomaďarštěnému Rumunovi a dědovi Matyáše Korvína. V té době se Hunedoara ještě jmenovala Vajnahunyad; od tohoto názvu se také odvozuje rodové jméno Hunyadi. Jméno Korvín začal používat až kronikář Matyáše Korvína, který ho odvodil od černého havrana, jehož má rodina Hunyadi ve znaku (lat. corvus = havran). Ostatním členům rodiny se tak začalo říkat až zpětně. Hrad, který se v době Vojka Hunyadiho tyčil nad městem, měl kamenné 1,5 – 2 metry tlusté zdi, doplněné ochozem s cimbuřím a malými branami pro pěší. 

img_20160915_134909

Hrad Korvín, Hunedoara, Rumunsko. Foto: archiv autora

Číst dál

0