Umění restaurovat a lekce tkaní gobelínů

 

 

V nově otevřených rekonstruovaných prostorách zámku Žerotínů ve Valašském Meziříčí aktuálně probíhá výstava, jejímž stěžejním tématem jsou tapiserie a liturgické textilie, respektive jejich uchování pro další generace. Současně výstava návštěvníkům přibližuje samotný proces restaurování těchto historických gobelínů.

 

 

Výstavní prostor je situován v jižním křídle zámku Žerotínů nacházejícím se jen nedaleko náměstí Míru. Zámek původně vystavěli Perštejnové na začátku 16. století, v šedesátých letech jej pak prodali Žerotínům, kteří provedli ve dvacátých letech 18. století rozsáhlou barokní přestavbu, díky níž dostal zámek současnou podobu. Bylo přistavěno již zmíněné jižní křídlo a objekt dostal trojkřídlou dispozici s čestným dvorem obklopeným arkádami, který se otevírá k náměstí. Na počátku 20. století v zámku sídlila ženská věznice a po první světové válce v něm byl zřízen divadelní sál a Kulturní zařízení města Valašské Meziříčí, které zde působí dodnes.

Umění restaurovat, pohled do expozice

Umění restaurovat, pohled do expozice, Valašské Meziříčí. Foto: Nikol Vlčková

Umění restaurovat, pohled do expozice

Umění restaurovat, pohled do expozice II, Valašské Meziříčí. Foto: Nikol Vlčková

 

Výstava Umění restaurovat vznikla ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem (dále UPM) v Praze, z jehož sbírek vystavené textilie pocházejí. Expozice je tematicky rozdělena na části prezentované v jednotlivých místnostech – Okno do přírody představuje verduny s motivy přírody a zvířectva, Inspirace antikou gobelíny s mytologickými náměty, Inspirace Starým a Novým zákonem gobelíny s náboženskou tematikou a konečně poslední místnost je věnována Liturgickým textiliím a Paramentům.  Jednotlivá témata mají barevné rozlišení.

Celkové grafické zpracování výstavy považuji za velmi zdařilé. Jednoduše koncipované informační panely se základními informacemi doplňují další údaje – popis a rozsah konzervačních a restaurátorských prací, dostavy osnov a útků (počet nití na cm), fotografická dokumentace poškozených částí s popisky a znázornění veškerých oprav a doplňků provedených na tapiseriích s legendou dřívějších oprav (jako je vložení jiných tapiserií nebo doplnění trhlin). Návštěvník tak může komparovat rozsah i kvalitu prací u každého kusu vystavené tkaniny. Tento panel je bohužel v některých případech umístěn v příliš velké vzdálenosti od originálu, což značně komplikuje bezprostřední srovnání. Perfektně zpracovaná informace o konzervaci děl tak v určitých chvílích zbytečně ztrácí na hodnotě. Rovněž by se dalo snést více odborného textu, stejně jako informace o původních majitelích gobelínů. Na panelech nalezneme jen země původu a datum zakoupení gobelínu do sbírek UPM a pouze u některých je uveden i původce (jeden z exponátů například pochází z pozůstalosti malíře Soběslava Hippolyta Pinkase).

Téma výstavy je velmi úzce spjato přímo s městem, jelikož zde v roce 1898 malíř Rudolf Schlatauer (1860–1915) založil první gobelínovou manufakturu na našem území.  Od roku 1922 fungovaly dílny pod názvem Moravská gobelínová manufaktura a roku 1946 se zde začaly restaurovat historické tapiserie. Rovněž většina z vystavených exponátů původem z Francie, Belgie, ale také z Česka byla v posledních letech restaurována ve zdejších dílnách.

Jak se již stalo standardním, i valašskomeziříčskou výstavu doplňují interaktivní a edukační prvky, jež dávají návštěvníkům možnost zapojení do problematiky. V ústřední místnosti se mimo jiné nachází dvě osnovy se započatým gobelínem. Přiloženy k nim jsou dvě útlé publikace, příznačně sešité nití, obsahující informace, které se týkají technik tkaní koberců a barvení tkanin. Pokud má tedy návštěvník dostatek času a trpělivosti (v mém případě hlavně trpělivosti), může si sám vyzkoušet tkaní, kupříkladu stínování zapuštěnými klíny. Tato obdivuhodná ruční práce tak rázem dostává nový rozměr.  Druhá publikace popisuje techniky barvení vláken včetně uvedení druhů rostlin a dřevin, ze kterých se barvy získávaly, či stále získávají; například brazilské dřevo sappanové (Caesalpinia sappan L.) nebo košenila vyráběná z červce nopálového (Dactyopius coccus). Obě knížky jsou doplněny minislovníčkem pojmů ze světa gobelínů, tkaní a zásobníky se vzorky materiálů.

Pomineme-li absenci souvislejšího odborného textu (avšak pro nejednoho návštěvníka jistě vítanou) a místy náročnější podmínky pro vnímání děl (místnost s verdunami osvětluje pouze centrální, zcela nevyhovující svítidlo, zatímco v ostatních místnostech je zajištěno osvětlení každého gobelínu zvlášť), představuje výstava Umění restaurovat velmi zdařilý počin, jež je jedním ze zahajovacích projektů v nových výstavních prostorách zámku Žerotínů, a který bude, jak upřímně doufám, následován obdobnými, či ještě zdařilejšími výstavními akcemi.

Umění restaurovat, pohled do expozice

Umění restaurovat, pohled do expozice III, Valašské Meziříčí. Foto: Nikol Vlčková

 

 

Autorka: Nikol Vlčková

0

Přidat komentář

Upozornit na
avatar
wpDiscuz