S architektem a autorem rekonstrukce jezuitského konviktu Janem Poláchem o historii a nejzajímavějších místech této stavby za tmy. Konvikt dříve sloužil k ubytování a stravování studentů a vyučujících, později jako sklad, mincovna, ubytovna švédských vojáků, lazaret, vojenská nemocnice a nakonec kasárna. Dnes však opět zažívá svou renesanci a jeho chodby brázdí nespočet studentů, od rekonstrukce zde sídlí Umělecké centrum Univerzity Palackého v Olomouci se svými umělecko-historickými katedrami Filozofické a Pedagogické fakulty. Sami studenti provedou táhnoucími se chodbami a nejzajímavějšími místy, kam se běžně návštěvník nedostane.
Během noční prohlídky se návštěvníci vrátí v čase a projdou se po konviktu, jaký býval dříve, v doprovodu autora rekonstrukce Jana Polácha a členy spolku Studium Artium.